Evropská komise: BIM má být ve veřejných zakázkách zaváděn systematicky a proporcionálně
Evropská komise zveřejnila v březnu 2026 studii „BIM and Public Procurement – State of Play, Impacts and Policy Recommendations for the Revision of the Public Procurement Directives“. Dokument se zaměřuje na současné využívání BIM ve veřejných zakázkách a na možnosti jeho budoucího zakotvení při revizi evropských směrnic o veřejném zadávání. Součástí analýzy je také Česká republika.
Studie porovnává situaci v Rakousku, České republice, Francii, Německu, Řecku a Portugalsku a hodnotí připravenost trhu, hlavní bariéry, ekonomické dopady i možné varianty evropské regulace.
BIM již není experimentem
Jedním z hlavních závěrů studie je, že BIM v evropském stavebnictví překročil fázi pilotního ověřování. Jeho využití však zůstává velmi nerovnoměrné.
Velké stavební společnosti, projekční a inženýrské firmy a významní veřejní zadavatelé dosahují obecně výrazně vyšší úrovně BIM připravenosti než malé a střední podniky nebo menší regionální a komunální zadavatelé.
Vzniká tak pomyslný „dvourychlostní trh“, ve kterém vedle digitálně velmi vyspělých organizací stále existuje významná část trhu s nízkou mírou připravenosti.
Největší překážkou nejsou technologie
Studie zároveň ukazuje, že hlavními překážkami rozvoje BIM již nejsou samotné technologie.
Za klíčové problémy označuje zejména nedostatek kompetencí, omezenou organizační kapacitu veřejných zadavatelů, náklady na vzdělávání a změnu procesů, nejednotnost požadavků na informace, problémy interoperability a právní nejistotu.
Právě schopnost veřejného sektoru správně definovat, zadávat, kontrolovat a následně využívat informace je podle studie jedním z rozhodujících faktorů úspěšné digitalizace veřejných stavebních zakázek.
BIM není jen digitální model
Významným závěrem studie je také důraz na pojetí BIM jako managementu informací v průběhu celého životního cyklu stavby.
Přínosy BIM nejsou spojovány pouze s tvorbou modelu, ale především s lepší koordinací projektu, omezením chyb a předělávek, lepší kontrolou nákladů, omezením změn během realizace a s možností dlouhodobého využití dat při provozu a správě staveb.
Tři možné scénáře dalšího vývoje
Studie analyzuje tři možné přístupy k budoucí evropské regulaci.
První variantou je zachování současného stavu, kdy mohou veřejní zadavatelé BIM požadovat, ale bez jednotné evropské definice nebo minimálních pravidel.
Druhou variantou je dobrovolné využití BIM doplněné o společná pravidla, standardizované požadavky na informace, otevřené formáty a evropskou metodickou podporu.
Třetím a nejambicióznějším scénářem je povinné využití BIM s odstupňovanými požadavky podle hodnoty a složitosti zakázky.
Právě tento přístup studie označuje jako perspektivní, pokud bude doprovázen dostatečně dlouhým přechodným obdobím a podpůrnými opatřeními.
Proporcionalita místo jednotné povinnosti
Studie nedoporučuje zavést jednu univerzální BIM povinnost pro všechny veřejné zakázky.
Naopak pracuje s myšlenkou odstupňovaných požadavků. U menších projektů by například mohly být požadavky zaměřeny zejména na koordinaci, zatímco u větších a složitějších projektů by se rozšiřovaly o řízení nákladů, plánování, kontrolu realizace a požadavky spojené s celým životním cyklem stavby.
Jako možné orientační hranice studie zmiňuje například přibližně 1 mil. EUR, evropský limit pro veřejné zakázky na stavební práce kolem 5,4 mil. EUR a následně vyšší úrovně kolem 15 mil. EUR a 50 mil. EUR. Nejde však o návrh definitivních zákonných hranic, ale o příklad dynamického systému, který má respektovat proporcionalitu a připravenost trhu.
Česká republika patří mezi vyspělejší evropské země
Česká republika je ve studii hodnocena jako země s poměrně rozvinutým BIM ekosystémem.
Dokument připomíná dlouhodobou národní strategii BIM, přijetí zákona č. 330/2025 Sb., používání řady mezinárodních standardů včetně ISO 19650 a openBIM standardů a rozvoj národního datového standardu staveb.
Současně ale studie upozorňuje na výrazné rozdíly mezi jednotlivými částmi trhu. Velcí zadavatelé, dopravní infrastruktura, velké projekční společnosti a zhotovitelé vykazují relativně vysokou úroveň připravenosti, zatímco menší veřejní zadavatelé, SME a zejména vlastníci a provozovatelé staveb zaostávají.
Za jednu z českých silných stránek je považován rozvinutý systém vzdělávání a profesní certifikace, včetně programu buildingSMART Professional Certification.
Samotná legislativa nestačí
Jedním z nejdůležitějších závěrů pro české prostředí je, že legislativní povinnost sama o sobě úspěšnou implementaci BIM nezajistí.
Česká zkušenost podle studie ukazuje, že zavádění povinného BIM musí být propojeno se standardizací požadavků na informace a dlouhodobou podporou vzdělávání, kompetencí, governance a kapacit veřejného sektoru.
Tento závěr odpovídá také dlouhodobému přístupu Odborné rady pro BIM – buildingSMART Česká republika. Pro skutečnou digitalizaci stavebnictví nestačí požadovat vytvoření informačního modelu. Klíčové je umět správně definovat požadavky na informace, používat otevřené standardy a zajistit, aby byla data využitelná během celého životního cyklu stavby.
Studie Evropské komise tak představuje významný podklad nejen pro budoucí evropskou legislativu, ale také pro další rozvoj BIM a managementu informací v České republice.
