BIM ve světě

 

Norsko má ve svých požadavcích na zpracování veřejných zakázek zpracování BIM modelu (IFC, kdy je hlavním argumentem pro použití BIM správa budov. Hlavním garantem se tak stal Stattsbygg – správce majetku a budov norské vlády. Norsko patří mezi země, kde se BIM poměrně úspěšně implementuje zdola i v privátní sféře a pro menší projekty. Až 70% architektonických ateliérů uvádí, že využívá metodiku BIM. A to i takové ateliéry, kde je počet zaměstnanců menší než 5. Norsko patří mezi země, které se velmi aktivně účastní definice IFC objektů a norem pro IFC včetně integrace s GIS systémy pro účely státní správy. Od roku 2012 Norwegian Public Roads Administration, která je zodpovědná za plánování, výstavbu a provoz národní a regionální silniční sítě, kontroly vozidel, školení a udělování licencí řidičům, spolu s Norwegian National Rail Administration (odpovědná za správu železniční sítě) implementují základní požadavky na BIM projekty do svých oficiálních požadavků. Použití BIM není platné jen pro budovy, ale také pro liniové stavby. Norsko má svůj systém elektronického stavebního povolení již od roku 2003, ale to je určeno pro klasickou dokumentaci. Jeho rozšíření s použitím dokumentace pro BIM bude prezentováno na jaře 2017. Použití BIM je povinné pouze na úrovni návrhu. V Norsku existuje řada BIM Guidelines obsahující popis obsahu modelu, který je v dané fázi potřeba. Norsko spolupracuje s ostatními severskými zeměmi zejména přes alianci buildingSMART.

 
Finsko bylo jednou ze zemí, které s definicí požadavků na modely pro BIM začínaly již v roce 2007. Hlavním důvodem byla správa budov státní správy. Pro roky 2016-2018 je plánován projekt na digitalizaci dopravy. Součástí tohoto projektu je využití BIM pro dopravní stavby.

 

 
Holandsko a jeho Ministerstvo vnitra (Ministry of the Interior and Kingdom Relations) vydalo v roce 2012 standardní požadavky pro BIM. Hlavní organizací, která má BIM v kompetenci je zřejmě BIR (The Dutch Building Information Council). Jedním z projektů, který má širokou podporu různých vládních i soukromých subjektů je BIM Gateway. Cílem projektu je nabídnout „front-office“ část, která bude společnou platformou všech odborných organizací a bude zprostředkovat informace pro všechny uživatele BIM. „Back-office“ část projektu má ambici zajistit standardizaci jak na národní, tak i mezinárodní úrovni. Podobně jako Francie, Holandsko registruje existenci různých databází a jako řešení místo jedné centrální databáze informací se kloní ke sjednocení používaných slovníků a mapování údajů z databází mezi sebou. Agentura pro správu majetku centrální vlády (Central Government Real Estate Agency) využívá BIM a podílí se na tvorbě a změnách norem s ním spojeným.

 
Spojené království Velké Británie a Irska - Důležitým aspektem rozvoje BIM metodiky v UK je jeho organické začlenění do celkové strategie rozvoje celého sektoru stavebnictví. BIM není řešen samostatně, ale v návaznosti na ostatní záměry tak, aby přínos těchto změn byl provázán a tedy co největší. Základem byla strategie rozvoje stavebnictví pro období 2012-2016, jejímž hlavní cílem bylo snížení nákladů o 20 % při udržení stejného obratu odvětví. Nosnou myšlenkou strategie je, že veřejný sektor bude lepším zákazníkem – více informovaným a lépe koordinovaným při specifikaci svých požadavků. Jedním z důležitých prostředků k dosažení tohoto cíle je i povinné zavedení metodiky BIM od dubna 2016. Organizačně byla vládou založena „Client BIM Mobilisation and Implementation Group“ (UK BIM Task Group), která připravila do června 2011 plán implementace a dále řídí a koordinuje činnosti směřující k naplnění cílů strategie, ze které vyplývá jejich koncepce, která je zaměřena především na 4 hlavní oblasti – osvěta a popularizace, standardizace datového prostředí, právní aspekty a v neposlední řadě vzdělávání.

 
Francie vytvořila skupiny pro implementaci BIM v roce 2015. Francouzský "Plan Transition Numérique dans le Bâtiment" vydal zprávu, která se mimo jiné zabývá zajištěním přechodu k použití BIM po právní stránce. Právní důsledky Building Information Modeling (BIM) mohou vzbuzovat obavy a tím omezit digitalizaci stavebnictví. Zpráva řeší právní otázky, jako jsou vlastnictví a autorská práva dat, správa osobních údajů, odpovědnost různých aktérů a potřeba smluvních pravidel. Tyto aspekty jsou nezbytné pro rozvoj využití BIM pro projektování, řízení, údržbu a renovaci budov. Zpráva zahrnuje 11 návrhů na řešení těchto problémů, ať už spojené s projektováním a výstavbou nebo užíváním stavby. Francie se věnuje hledání dobrých příkladů a rozšiřování informací směrem k segmentu malých a středních firem, které tvoří základ francouzského stavebnictví. Hlavní základ je spatřován ve standardizaci a podpoře technických norem, komunikaci v otevřených formátech a open source. Poměrně hodně pozornosti se také věnuje způsobu zajištění důvěry v poskytovaná data, a to včetně údajů o stavebních výrobcích (BIM knihovna). Francie se zaměřuje na nalezení sjednocené platformy pro popis stavebních výrobků a jejich parametrů. Zabývají se i otázkou kompatibility různých datových „slovníků“ a přenositelností informací mezi nimi.

 

Spolková republika Německo si dává za cíl digitalizaci přípravy a realizace staveb. Veřejný sektor by měl být vzorem pro lepší spolupráci a podporovat vizualizaci různých variant návrhů, standardizaci jednotlivých procesů, transparentnost a dosažení realistické kalkulace rizik.
Mezi hlavní priority plánu patří:
- zvýšení přesnosti při plánování, zejména při určení výše nákladů
- optimalizace nákladů celého životního cyklu
- uskutečnění doporučení komise a to zejména: zvýšení úrovně spolupráce, odstranění výběru jen za nejnižší cenu a zavedení více kritérií, uplatnění řízení rizik u velkých projektů, lepší finanční i časové plánování, zpřístupnění vizualizací pro posouzení i ze strany veřejnosti

Plán pro zavedení BIM zpracovala pro Spolkové ministerstvo dopravy a digitální infrastruktury společnost planen-bauen 4.0 - Gesellschaft zur Digitalisierung des Planens, Bauens und Betreibens mbH v roce 2015. Planen-bauen 4.0 je složena z hlavních firem a nevládních organizací. BIM chce podporovat pomocí vzdělávání a příruček, nesoustředí se na zavedení BIM jako povinnosti. Základem je standardizace. V současné době v Německu existují dvě oficiální standardizační aktivity, první je reprezentována Asociací německých inženýrů VDI (největší sdružení inženýrů v Německu s více než 15 000 členy). Organizace je oprávněna připravovat technické normy, například VDI2552 série, která je již vypracována. VDI2552 bude rozvíjena ve spolupráci s orgány odpovědnými za technickou normalizaci BIM v rámci Německého institutu pro standardizaci - DIN.

 

Španělsko má předběžný harmonogram pro povinné zavádění BIM na projektech veřejného sektoru do března 2018. V tvorbě strategie vlády došlo ke zpoždění a v tomto okamžiku harmonogram zůstává nejasný (zpráva z 12/2016).

 

Dánsko se věnuje zavádění BIM už od roku 2001 a v roce 2013 vydalo nové / aktualizované požadavky na digitální stavbu - The 7 Danish BIM manadate, ve kterých např. určuje pravidla zavedení informačního modelování staveb do systému zadávání veřejných zakázek do stavebního sektoru. Cílem je elektronizace výběrových řízení, stejně jako celého procesu přípravy, návrhu, realizace a provozu stavby. Plán zavedení BIM u veřejných zakázek se týká všech staveb nově budovaných, rekonstruovaných, rozšiřovaných, a udržovaných, které splňují následující kritéria:

- Stavby o předpokládané výši kontraktu nad 5 mil. DK (cca 18,2 mil. Kč) bez DPH, kde je investorem stát alespoň z 50%
- Stavby nad 5 mil. DK, jež budou využívány veřejnými institucemi a jejichž provoz bude financován ze státního rozpočtu alespoň z 50%
- Stavby regionální nad 20 mil. DK, kde je investorem stát alespoň z 50%
- Stavby regionální nad 20 mil. DK, kde bude provoz financován z obecních či regionálních rozpočtů alespoň z 50%
Výjimku tvoří stavby, u kterých je podpora garantována dle zákona o veřejném bydlení, zákona o pečovatelských domech, zákona o obnově a rozvoji měst a obcí. 


Světové BIM Standardy:

 



 

Naši partneři